Nessie - Tajemný tvor z jezera Loch Ness

1. listopadu 2012 v 22:00 | StrYke |  Kryptidé
Název:Nessie
Další názvy:Lochnesska
Výskyt:
Jezero Loch Ness, Skotsko
Význam. osobnosti:Robert Rines
První zmínka:6. století

Jezero Loch Ness si se svou rozlohou 56,6 km² (1,5x34 km) a hloubkou 230 m (305 m i s bahnem) může dovolit jednu z největších kryptozoologických legend, ba dokonce jednu z nejznámějších otázek současnosti. Mohl do dnešních dob přežít dinosaurus, nebo alespoň tvor jemu blízce příbuzný, který uniká do dnešních dnů vědě, a to i přes to že druhé největší jezero ve Skotsku je podél svého obvodu obydlené a jehož dna byla nespočetkrát detailně prozkoumána? Pravděpodobně ne. Když se vezme v úvahu, že nejžhavějším kandidátem na netvora, údajně jezero obývajícího, je dlouhokrký plesiosaurus, který pravděpodobně často musel vylézat na břeh, jsou pochyby o jeho existenci na místě. Ale vezměme to od začátku.



Podobně jako u himalájského Yettiho, který byl jedněma z prvních svědků popisován jako bezsrstý tvor, i Nessie (jak byla nestvůra pojmenována) si během mnoha let prošla hromadou zásadních změn, které již sami o sobě vyvracejí její existenci. První zásadní svědectví o pozorování, ba dokonce i střetu, pochází již ze 7. století, kde o ní píše Sv. Adomnán ve svém literárním díle Life of St. Columba. Při jejím čtení se přesuneme o jedno století dozadu, kdy Sv. Columba navštíví jezero Loch Ness. Tehdy se také od vystrašených vesničanů dovídá o tvorovi, který je již nějakou dobu terorizuje, vraždí a pojídá. Misionářský mnich, pobouřen hrůzostrašným vyprávěním, vybral jednoho statečného mladíka, kterého použil jako návnadu a sám očekával příchod krvelačného monstra. V okamžiku, kdy se vynořilo na hladinu, zvolal něco na způsob "Táhni obludo, táhni odkud jsi přišla". Leč trochu neochotně, tvor se ponořil zpátky do hlubin jezera a dlouhou dobu se neukázal.

Dala by se Adomnánova kniha brát jako důvěryhodný zdroj? Osobně si myslím, že nikoliv. Za "hrůzostrašnou nestvůrou" se totiž v té době mohlo skrývat téměř cokoliv, od přerostlé štiky po úhoře. A stačil pouze alespoň trochu děsivý vzhled, a již si pověrčivý vesničané vymýšleli k jezeru nestvůru, za kterou se mohla klidně skrývat mírumilovná a býložravá ryba. Nicméně, ať už se v té době lidé obávali čehokoliv, další svědectví, která přišla teprve v 16. století, se již jako pouhá přírodovědná neznalost označit rozhodně nedá.

Psal se rok 1547, když tajemná a děsivá legenda opět povstala z prachu a opět začala terorizovat okolí jezera. Údajně vyvracela poblíž břehu stromy a nebylo vzácností, když napadla, často usmrtila a sežrala, nějakého náhodného svědka. V roce 1880 se na Loch Ness potopil menší parník, za což mohla údajně tzv. Lochnesska. Příčina, která způsobila nepřekonatelnou slávu Nessie, měla však přijít až o více než padesát let později, a odstartovat tak lavinovitě zvýšený zájem vědy o Loch Ness, který dodnes živí každého šikovného a alespoň trochu chytrého obchodníka v okolí turismem.

Nejprve bych velmi rád upozornil, že s nejvyšší pravděpodobností znáte příběh, který se váže na slavnou chirurgovu fotografii, částečně jinak, než jak ho budete nyní číst. Díky internetu byl totiž tak nelogicky překroucen, že naleznete málokterých literárních děl nebo webových stránek, kde by převyprávěli alespoň vzdáleně správně, jak se to tehdy stalo. První sepíšu první známější verzi, která je ovšem hrubou fikcí, a co víc hlavně totální nelogičností, kterou si bohužel uvědomuje při jejím čtení jen málokdo. Samozřejmě že tyto chyby rozuma, který jako první překroutil fakta, budou uvedeny okamžitě pod odstavcem. A potom napíšu tu správnou, téměř neznámou verzi, která už "tak trochu" smysl dává.

Když se řekne slovní spojení jako chirurgova fotografie Nessie, určitě si drtivá většina lidí, kteří se v kryptozoologii alespoň trochu orientují vybaví tento nelogický a navíc fiktivní příběh: Kolem jezera Loch Ness projížděl místní chirurg Robert Kenneth Wilson se svou ženou autem, když jim cestu zastoupilo děsivé a ničemu se nepodobající monstrum, které se okamžitě vrhlo do jezera. Chirurg ale stihl těsně předtím, než se ponořilo do hlubin, najít fotoaparát a vyfotit ho. Fotografie se stala slavnou a jako jediná nebyla označená za podvrh. V roce 1994 se však syn muže, který se na podvrhu podílel, přiznal, že na fotografii je pouze silueta připevněná na motorové lodičce, sotva několik decimetrů dlouhá. Wilson, leč byl v podvrhu nevinně, emigroval z Velké Británie a dodnes se nesmí používat jeho jméno v jakýchkoliv dokumentech a literárních dílech, protože za to autory staví před soud.

Aby jste pochopili mé rozhořčení v nelogičnosti tohoto vyprávění, stačí se podívat na některá klíčová slova a především letopočty. Ale především.. Jak může být někdo, kdo fotografii vyfotil a monstrum na ní popisoval jako několikametrové a ničemu se nepodobající zvíře, být nakonec uznán za nevinného? Odpověď je jednoduchá: Autorem fotografie byl úplně někdo jiný, a Wilson měl jenom tu smůlu, že se do celého toho podvrhu přimotal.

Ve skutečnosti za největším podvodem v dějinách kryptozoologie stojí Marmaduke Wetherell, který byl ještě před fotografií odhalen jako původce falešných stop, které vytvořil kolem jezera. Proto okamžitě, kdy pořídil se svým synem onen slavný snímek, předal ho váženému chirurgovi Wilsonovi, který s ním šel do tisku. Jako jediný byl shledán odborníky jako pravý a do roku 1994 to byl i jediný hmatatelný důkaz, že Loch Ness mohlo opravdu nějakého plesiosaura ve svých hlubinách schovávat. Potom se ale na smrtelné posteli syn Wetherella přiznal k otcově činu a tím padla poslední naděje (ač si to mnoho lidí dodnes neuvědomuje) v existenci Nessie.

Proč se tak stalo? Bez jediného moderního úchytu nám totiž zbylo jenom mnoho již dávno vyprávěných historek pověrčivých obyvatel břehů jezera, nedávná pozorování lidí dychtící po slávě a penězích, hromada fotografií oficiálně prohlášených za podvrhy a v neposlední řadě svědectví St. Columba, které by se dalo srovnávat s příběhy v bibli. Do dnešních dnů věřit v existenci Nessie se tudíž rovná jako věřit na anděly, čerty a draky.

Ačkoli.. Stále ještě existuje jeden známější výzkum, který v letech 1970 a 1972 podnikl právník Robert H. Rines (zesnulý v roce 2009) a je to pro příznivce existence Lochnesské příšery poslední záblesk naděje. Během pozorování jezerních hlubin totiž díky svým podvodním sonarům pořídil tři slavné fotografie, na kterých by mohla i nemusela být zachycena Nessie, nebo alespoň její části těla. Odborníci však tyto domněnky vyvrací tvrzením, že na snímcích není nic jiného než shnilá kláda, blanitý list a povrchní skaliska, zatím co druhá verze hovoří a zachycení samotné Nessie, jejího ocasu a její hlavy s vypoulenýma očima.

Poslední výzkum, který stojí za zmínku a uzavírá tím i kapitolu tajemného obyvatele jezera Loch Ness, je lodní konvoj který se uskutečnil v roce 1987. Tehdy proplulo 24 lodí vybavených lodními sonary těsně vedle sebe po celé šířce jezera. Nic neobvyklého však nebylo objeveno. Teorie, že Nessie proplouvá vodním tunelem do moře, se dá lehce zavrhnout, neboť je s ním jezero spojeno mělkou řekou Ness a relativně nedávno vykopaným příkopem. Jestli tedy skutečně nějaký plesiosaurus Loch Ness obývá, musí v něm žít odjakživa - a když se vezme v úvahu, jak dlouho jsou již o něm historky vyprávěny, musí existovat taková populace, aby takovou dobu vydržela. A takovou by, ruku na srdce, tak malé jezero dlouho neskrývalo.

Další obrázky / fotografie k obrázku:
Marmaduke Wetherell
Robert Kenneth Wilson
Robert Rines
Ilustrativní podoba plesiosaura


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.