Je lenochod opravdu líný? Odpověď vás (ne)překpaví!

25. ledna 2016 v 19:28 | StrYke |  Zoologie
Před pár dny jsme se v nejnovějším článku věnovali některým mýtům o zvířatech. Dozvěděli jsme se, že chameleoni nemění svou barvu podle prostředí a že pštrosi nestrkají v případě nebezpečí hlavu do písku. A dnes se budeme zabývat otázkou, jestli jsou lenochodi opravdu tak líní, jak se o nich říká. V několika bodech si společně projdeme jejich způsob života a zjistíme jasnou odpověď. A to takovou, že jsou ještě víc, než jsme tušili.

O tom, jaká jsou lenochodi líná stvoření, svědčí už jejich normální rychlost pohybu. Lenochod tříprstý (lat. Bradypus tridactylus) urazí pouhých 100 až 200 metrů za hodinu. Kdyby se celý den někam přesouval, přesune se denně průměrně o necelý jeden kilometr. 20 dlouhých hodin totiž radši prospí. Za celý svůj život se téměř nehne z vysokých větví stromů, kde se živí listím, páří a vůbec dělá všechno ostatní.


Dělá všechno až na jednu jedinou věc. Riskantní cestu na zem, kde se stává snadnou kořistí predátorů, podniká přibližně jednou za týden za jediným účelem. Vykonat potřebu. Podle vědců zaplatí kvůli této nepochopené úchylce více než polovina lenochodů svým životem. Probíhá to tak, že lenochod sestoupí na zem, nejprve vyhrabe v zemi důlek, vyprázdní se a poté jamku pečlivě zahrabe. Proč to dělá, není dosud jednoznačně dokázáno (o nejpřijatelnější teorii vám v případě zájmu napíšu něco do komentářů). Že by byl tak moc čistotný?

Na to si můžeme odpovědět dalším bodem. Lenochod je totiž jediným savcem, který si nechává dobrovolně srst prorůstat řasami (a to nehovoříme o bohaté škále bezobratlých organismů). Ty také způsobují, že jedinci žijící ve volné přírodě mají srst výrazně zelenou (jelikož je řasa velmi náchylná na vlhko a jiné faktory, v zajetí jí zpravidla nenajdeme). Jestli je to důsledek toho, že jsou lenochodi líní i na základní hygienu, těžko posoudit. Pravděpodobně jde ale o dokonalý způsob maskování a zdroj potravy. Bylo totiž zjištěno, že když si lenochodi pročesávají srst, zůstávají jim zbytky řas za drápy a ty poté olizují.

Lenochod krátkokrký (lat. Choloepus hoffmanni) má teritorium velké přibližně 200 metrů čtverečných a průměrně se po celý život pohybuje pouze mezi 25 stromy. Vědci podrobnými genetickými testy zjistili, že blízko žijící populace jsou si vždy alespoň vzdáleně příbuzné. Lenochodí teritoria se totiž často překrývají a jedinci se páří mezi sebou. Nově narozená mláďata nedělají potom ostudu svému jménu a odcestují nedaleko od svého rodiště. Vědci tak vysvětlují fakt, že mezi sebou lenochodi nechovají zášť - jsou totiž jedním velkým rodinným klanem.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nejvěrnější fanynka Nejvěrnější fanynka | 25. ledna 2016 v 21:17 | Reagovat

Chci tu teorii!

2 StrYke StrYke | E-mail | Web | 26. ledna 2016 v 21:52 | Reagovat

Důvod je pravděpodobně ten, že motýli žijící v srsti lenochoda kladou do trusu svá vajíčka. Ty se vylíhnou a opět se zabydlí na lenochodovi. Tam také umírají a jsou houbami a bakteriemi, které žijí opět v srsti lenochoda, rozloženy a přeměněny na hnojivo, ze kterého se živí řasy. A z těch se živí lenochod.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.