Zvířata a jejich sklony k omamným látkám

12. ledna 2016 v 18:14 | StrYke |  Zoologie
Myslíte si, že sklony k závislostem na omamných látkách mají pouze lidé? To samozřejmě není pravda. Když opomeneme domácí mazlíčky, kterým občas nabídneme pivo, najdou se i taková zvířata, která si dokážou najít nějaké ty halucinogeny i ve svém přirozeném prostředí. Pojďme si uvést některé z těch extrémnějších případů.

Než se dostaneme k opravdu těm zcela přirozeným zdrojům, podíváme se na ty zvířata, která se k nějakým drogám dostala díky lidské činnosti.


Například šimpanzi v zoo ve městě Bloemfontein (Jihoafrická republika) se stali takovými kuřáky, že cigarety žebrají i po návštěvnících. Když už cigaretu získají, nedělá jim problém ji ukrýt před chovateli. Podle biologů se údajně snaží napodobit lidské chování nebo si vykompenzovat sexuální frustraci.

Na karibském ostrově St. Kitts zase kočkodani kradou turistům veškeré alkoholické nápoje. Podle provedených výzkumů se z 5 procent průběhem času stanou těžcí alkoholici. Někteří svědci říkají, že způsob, jakým do sebe kočkodani dostávají i tu poslední kapku alkoholu v kelímku, silně připomíná závislého člověka.

Kruhy uprostřed makových polí zamotaly v roce 2009 hlavu nejednomu australskému zemědělci. Po důkladnějším prošetřování se ukázalo, že pole navštěvují klokani wallaby, kteří nezralé makovice konzumují. Pod účinky opia poté klokani skákají v kruzích až do omdlení.


Teď se přesuneme ke zvířatům, která si nacházejí vlastní drogy. Začneme u zdomácněných zvířat a poté budeme pokračovat až do neposkvrněné divočiny.

Ropucha obrovská, která při ohrožení produkuje halucinogenní bufotoxin, se vyskytuje především v Jižní Americe a Austrálii. Tamější psi a kočky se baví tím, že jí po vyprovokování olizují a poté si užívají stavy od nerozhodného klidu po hyperaktivitu. Účinek ale není dlouhodobý, proto se zvířata poměrně často smrtelně předávkují.

Jaguár, který pozřel rostlinu Banisteriopsis caapi, se buď stává úspěšným zabijákem, nebo naopak klidnou kočkou. Jde o to, jaké množství omamné látky v jeho krvi koluje. V menší míře to zlepšuje jeho smysly, ve větší míře se dá přirovnat ke klidnému hravému koťátku, které má klopýtavou chůzi a slintá.

Podle mého názoru nejzábavnější je lemur černý, který na Madagaskaru vyhledává mnohonožky africké a strká si je do tlamy. Mnohonožka začne produkovat toxin, který nejen lemura omámí, ale také mu po jeho rozetření po srsti vyhubí cizopasníky. Jelikož ale látka obsahuje velké množství kyanidu, stává se často tato závislost pro lemura smrtelnou.


Jako posledního si uvedeme delfína. Ten vyhledává ryby z čeledi čtverzubcovitých, které produkují jeden z nejsmrtelnějších jedů vůbec, ale protože na něj látka nemá takový efekt, vede pouze k omámení. Je zaznamenán případ, kdy delfín skákavý po krátkém pobytu v jedovém obláčku plul po zádech se zavřenýma očima.

Znáte i jiné případy, kdy zvířata požívají návykové látky? Napište do komentářů! Doporučuji si přečíst tento článek, u kterého se určitě pobavíte.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 samaraanvil samaraanvil | Web | 13. ledna 2016 v 19:49 | Reagovat

To je zajímavé. Mylela jsem, že je to deviza lidí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.