Kapr obecný: Co všechno se na něm přiživuje?

24. prosince 2017 v 11:24 | StrYke |  Parazitologie
Jak jsem nastínil v předchozím článku, před Vánoci jsem chtěl napsat speciálního "vánočního" průvodce tím, co si můžete přinést domů společně se svým svátečním kaprem (lat. Cyprinus carpio). Přeci jenom mi to nedalo a ještě dnes (23.12.) se do toho jdu pustit, s tím, že na vás budu hodný a článek zveřejním až 25.12. :)

Začneme od toho nejmírnějšího a je jenom na vás, kdy přestanete číst. Když se řekne pijavka, téměř každý si představí pijavku lékařskou (lat. Hirudo medicinalis). Do stejné skupiny, chceme-li taxonomicky tak do podtřídy pijavic (lat. Hirudinea), patří také přibližně 2-3 centimetry dlouhá, pruhovaná chobotnatka rybí (lat. Piscicola geometra). Ta žije na povrchu kapřího těla (např. na žábrách, jde tedy o ektoparazita) - přisátá mohutnou přísavkou a sající krev přísavkou druhou. Jde o živočicha tak malého a tenkého, že ho na své budoucí večeři můžete sotva postřehnout. Samotná chobotnatka je hostitelem parazitického prvoka Trypanoplasma, který je vzdáleným příbuzným Trypanosomy - původci spavé nemoci u člověka (patří do stejné třídy Kinetoplastea kmene Euglenozoa).Trypanoplasma se při sání krve dostává do těla kapra, znásobuje v jeho krvi svůj počet a může způsobit i jeho úhyn.

Snad každý zná pojmy jako škrkavka nebo tasemnice (nebojte, i k nim se dostaneme). Obě tyto skupiny jsou součástí skupiny polyfyletické "helminti" - parazitičtí červi. A již méně lidí zná sesterskou skupinu tasemnic (lat. Cestoda), které se v češtině říká žábrohlísti (též jednorodí, lat. Monogenea). Jde o jednohostitelské (monoxenní, tj. nevyužívají žádné mezihostitele) ektoparazity nejčastěji ryb (i paryb, méně často obojživelníků). Pravděpodobně nejnebezpečnějším zástupcem je Dactylogyrus. Ten cizopasí na rybím plůdku (konkrétně na žaberních obloucích) a protože má úzkou hostitelskou specifitu (tj. je "náročný" na svého hostitele), po reprodukci se larvy zvané onkomiracidium nevzdalují od své "domoviny" a vyvíjí se v dospělce, který se svým přísavným diskem, opisthaptorem, přisaje k "mateřskému" kaprovi. Takto stále narůstající populace parazita často vede k úhynu plůdku.

Jiným zástupcem ze skupiny Monogenea je Diplozoon, který je spíše zajímavý, než nebezpečný - pokud se jedinec nachází na pokožce sám, je v tzv. preadultním (nedospělém) stadiu. To se mění v okamžiku, kdy k němu přisedne jedinec druhý (jde o hermafrodity, takže pohlaví se v tomto případě příliš neřeší) - oba dospívají a navzájem srůstají do písmene X. Takto spojení jsou po zbytek života a opakovaně spolu kopulují.


(zleva doprava můžete vidět: chobotnatka rybí (Piscicola geometra) přisátá k podkladu mohutnou přísavkou a čekající na svého hostitele; mikroskopický snímek žábrohlísta Dactylogyrus, rozšířená horní část je přísavný disk opisthaptor; trvalý preparát dvou již srostlých jedinců Diplozoon a jejich "reálná" fotografie)

U ektoparazitů ještě chvíli zůstaneme a tentokrát se podíváme na parazitického korýše ze skupiny kapřivců (lat. Branchiura). Ten se latinky nazývá Argulus a v pouličních kádích s kapry ho můžeme pozorovat poměrně běžně. Je veliký sice pouze 3-5 milimetrů a je téměř průhledný, ale upozorňuje na sebe svým výrazným párem černých očí a svým čilým pohybem po těle kapra. Pohybuje se prostřednictvím 4 párů dvojvětevných (jak se to u korýšů sluší a patří) končetin a ocasní ploutvičky, tělo mu pokrývá carapax (tj. hřbetní krunýř) a energii na většinu svých aktivit získává z krve a tkáňového moku svého hostitele. V rámci přizpůsobení se svému životu cizopasníka se u Argulus přeměnil první pár maxil (horních čelistí) na kruhovité přísavky. Bohužel pro naše rybí přátele, tento ektoparazit vylučuje vysoce toxické metabolity a svého hostitele může i zahubit. Navíc ryba často statečně bojuje proti svému handicapu, že nemá ruce a nemůže se bránit, tím, že se otírá o ostré předměty ve snaze zbavit se svého nemilého společníka. Naneštěstí pro ní se vzniklé oděrky a rány často stávají branou pro vstup sekundární infekce, která může být, opět, smrtelná.

Pokud jste si dosud říkali, že tito parazité jsou vám jedno, protože se jich zbavíte společně s šupinami, tak pozor - jdeme dovnitř kapra. Motolice (lat. Trematoda) mají, jak jistě víte, velmi složité životní cykly, které (podle druhu) mohou zahrnovat jednoho i celou řadu mezihostitelů (celou řadu pokud počítáme také paratenické, tj. transportní mezihostitele). V případě cyklu vícehostitelského se u motolice setkáváme se stadiem metacerkarie, která může buď encystovat ("zapouzdřit se") někde v těle mezihostitele nebo se může volně pohybovat. Volnost si například dopřává druh Diplostomum, který se nepotuluje jen tak náhodně, kam ho ocásek zavede, ale cíleně míří do oka své mezihostitelské ryby (prvním mezihostitelem je plž, druhým ryba), kterou může být samozřejmě i náš starý známý, chutný kapr. Metacerkarie se chce dostat do svého definitivního hostitele - rybožravého ptáka, aby mohla dospět a začít se sexuálně množit. A proto cestuje přímo do čočky oka ryby, čímž narušuje její zrak a ryba plave blíže u hladiny, takže ji pták lépe uloví (krásná ukázka toho, jak parazit může manipulovat se svým hostitelem). Takže na oči si dávejte pozor.


(zleva doprava můžete vidět: reálná fotografie Argulus (všimněte si dvou výrazných černých očí a dvou kruhovitých přísavek) a fotografie ploutve nakažené ryby; mikroskopický snímek metacerkarie Diplostomum a fotografie oka infikované ryby)

A nakonec se podíváme ještě na slibované tasemnice. V kaprovi může samozřejmě parazitovat velká škála těchto endoparazitů (především skupiny Caryophyllidea), my se ale zaměříme pouze na jeden druh zvaný řemenatka ptačí (lat. Ligula intestinalis). Ta preferuje tříhostitelský životní cyklus - prvním mezihostitelem je buchanka, ve které se vyvíjí larvální stadium procerkoid, tu pozře druhý mezihostitel, kterým se stává ryba (v našem případě kapr), ve které se z procerkoidu stává plerocerkoid, a ten se dostává do svého definitivního hostitele, kterým je rybožravý pták. Ono je v tomto případě označení "larva" poměrně úsměvné - technicky vzato plerocerkoidní stadium stále stadiem larválním je, ale protože ptáci svou potravu nekousají a polykají ji v celku, tak není důvod, aby řemenatka "troškařila" a nerostla do velkých rozměrů. Když tedy naporcujete svého kapra a vykoukne na vás dlouhý plochý bílý červ, tak nebuďte moc překvapeni. Díky svým rozměrům totiž rychleji dospívá ve svém potenciálním definitivním hostiteli do reprodukčního stadia. Zajímavostí je, že ryba může být řemenatkou natolik zahlcena, že ji to může doslova roztrhnout tělní dutinu.

Samozřejmě bychom mohli pokračovat ještě spoustou odstavců a představit si ještě spoustu kapřích parazitů, já si ale myslím, že pro letošní Vánoce to stačí. Původně jsem chtěl přidat i pár "přátel" kuřat, ale to by se článek ještě zněkolikanásobil, tak třeba za rok. Jaký máte z článku pocit? Jak jste si užili Vánoce? A našli jste u svého kapra nějakého nezvaného hosta? :)


(zleva doprava můžete vidět: ilustrativní nákres protržení tělní dutiny při silnější nákaze řemenatkou ptačí (Ligula intestinalis), reálnou fotografii porovnání ryby s jejím endoparazitem, elektronmikroskopický snímek hlavičky (scolexu) řemenatky, všimněte si, že chybí typické přísavky a místo nich je přísavná rýha (bothrie))

(Fotografie ani obrázky nejsou z této stránky. Kliknutím na jednotlivé snímky se můžete podívat na originální stránky, ze kterých jsou čerpány.)

Hlasujte také v nové anketě "Jste pravidelným návštěvníkem blogu?", kterou naleznete v menu nebo na konci tohoto článku. Zároveň bych vás chtěl upozornit, abyste neklikali na pochybné odkazy v komentářích některých článků.Tento blog je již několik týdnů vystaven spamu, který nestíhám mazat.

Dále si můžete přečíst:

Pijavka lékařská (lat. hirudo medicinalis) patří mezi kroužkovce (lat. annelida) do třídy pijavic (lat. hirudinea), je tedy blízce příbuzná máloštětinatcům (lat. oligochaeta), mezi které...

S hlísticí s latinským názvem loa loa se můžeme setkat v tropických oblastech Indie a především Afriky. Podobně jako u vlasovce mízního se larvální stádium (mikrofilárie) do...

Upír obecný (lat. desmodus rotundus) je zástupcem řádu letounů (lat. chiroptera) a čeledi listonosovitých (lat. phyllostomidae), která se dříve dělila na zástupce upírovité a...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jste pravidelným návštěvníkem blogu?

Ano
Občas
Ne

Komentáře

1 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 24. prosince 2017 v 11:51 | Reagovat

Přeju Ti pohodové, klidné Vánoce na které bude příjemné vzpomínat. :)

2 StrYke StrYke | E-mail | Web | 24. prosince 2017 v 20:25 | Reagovat

[1]: Ahoj, děkuji za přání, tobě taky! :)

3 Sarah Hi Story Sarah Hi Story | E-mail | Web | 24. prosince 2017 v 20:28 | Reagovat

[2]: Ách, to je od tebe moc pěkné. :) Nemáš zač.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.